Milí mladí přátelé,

dovolte mi, abych Vám poblahopřál, jak jste si pěkně pustili Internet a našli si ty správné stránky. Současně Vám musím blahopřát také ke skutečnosti, že jste zrovna natrefili na moje řádky. Podívejte se, čeho jsem si všiml v posledním měsíci:

• Máme za sebou, tedy alespoň někteří, důstojné, tedy alespoň pro někoho, oslavy skončeného roku. Pokud jsem před měsícem vyzýval ke střídmému pití, neřekl bych, že slova padla na nějak zvlášť úrodnou půdu (hlavně ta moje byla úplně vyprahlá). Ale popravdě řečeno, dost jsem to očekával. Přátelé, nezklamali jsme. Pro příště už se podobných proklamativních a zbytečně výchovných hesel budu muset vyvarovat.

• A po Silvestru následuje další svátek - Reprezentační doubický ples. Bomba! Jako mělo rekordní účast poslední cvičení, tak stejně rekordně se dostavili plesající. Na 67 pozvánek jsem našel třicet souhlasných odpovědí, pozvaní s sebou přivedli své rodiny a přátele a najednou nás bylo 110! A opravdu mě dojalo, kolik přišlo mlaďochů, kteří byli ochotni strávit s námi staříky večer - v atmosféře kamarádů-pamětníků I.světové války a s hudbou pro přestárlé. Postrádal jsem sice několik pravidelných účastníků, ale o to radostněji jsem pozoroval naši novou a brutálně mladou nastupující generaci. Za rok poznám podle jejich účasti, jak hluboko se jim vryly zážitky z doubického plesu.

• Na závěr jen pro pořádek: Čudla přežil obě poslední akce zcela bez úhony a je dost dobře možné, že se svým, v posledních měsících zcela bezúrazovým, přístupem k životu úplně sám vyřadí z našeho hledáčku.