Milí mladí přátelé,
dovolte mi, abych Vám poblahopřál, jak jste si pěkně pustili internet a našli si ty správné stránky. Současně Vám musím pogratulovat také ke skutečnosti, že jste zrovna natrefili na moje řádky. Podívejte se, čeho jsem si všiml v posledním měsíci:

• Především mám problémy, o čem dnes má být řeč. Únor je totiž tak strašně krátký, že se vlastně nic nedalo stihnout. Nejvíc mě děsí, že za chvíli se mají odevzdávat daňová přiznání. Víte vůbec o tom?

• Snad jsme jen stihli navštívit 1.doubický společenský bál. Účast byla z naší strany hojná, přišla spousta dalších, i nedoubických, ale davy návštěvníků byly trochu na škodu. Snad by nevadilo vybírat vstupné a mít živou hudbu.

• Někdo po mně něco chce!!! Konečně první ohlas na mé konání! Jednomu člověku, snad čtenáři doubických stránek, padla do oka naše pramice. A tak se mu zalíbila, že ji chce taky, jen neví, kam se obrátit. Předal jsem mu spojení na výrobce, ale jako správný sklerotik zapomněl dodat, že při pojmenovávání své nové lodě nemůže užít chráněné "Nečásek z Prahy". Teď abych se bál, že česká vodstva mohou začít brzy křižovat dva stejnojmenné koráby.

• Únor přinesl i zklamání: umístění našich hokejistů na olympiádě. Kolik radosti nám v předchozích letech tohle báječné mužstvo u televize i v Doubici připravilo. Už ho víckrát neuvidím a stává se pro mě legendou, na kterou budu jen vzpomínat. Nezasloužili si kluci odejít úplně bez medaile. Haška a spol. nesmím svým vnukům každý rok na jaře nepřipomenout. Bože, jak stárnu!

• Krátký měsíc = málo příležitostí pro Čudlu něco si udělat.