Milí mladí přátelé,
dovolte mi, abych Vám poblahopřál, jak jste si pěkně pustili internet a našli si ty správné stránky. Současně Vám musím pogratulovat také ke skutečnosti, že jste zrovna natrefili na moje řádky.
Podívejte se, čeho jsme si všiml v posledním měsíci:
Hned první dny měsíce byly ve znamení velikonoc. Tisíckrát bohužel, že pomlázka končí už v poledne. Já bych jinak šel pln síly, lásky a radostného očekávání celou vsí, navštívil chalupy, kde nikoho neznám (hlavně neznají mě) a koledoval a koledoval a koledoval. Škoda už ztracených mladých let - co jiného tak pěkného jsem tenkrát dělal? Dostat se do míst, která neznám a něco chutného vykoledovat - to by snad mělo větší efekt než Doubická pouť usmíření, jejíž cílem právě má být rozvíjení a prohlubování sousedských vztahů. Při veselém lidovém popěvku a nenasytné chuti koledníků by se to rozvíjelo a prohlubovalo! Ale - v časovém i psychickém stressu nestačíme pořádně obejít ani spřátelené rodiny a mnozí nám pak mohou vyčítat, co všechno dobrého u nich zůstalo jen málo tknuto.
Už pár let mám chuť přečíst si novodobou doubickou kroniku. Kolik jsem toho už o ní slyšel, matně si i vzpomínám z dětství, že už jsem ji jednou viděl. A hle - nejednou ležela přede mnou a nic mi nebránilo v nahlédnutí. Dojmy ze čtení jejích stránek jsou silné: Doubice byla v padesátých a šedesátých letech velmi čile fungující obec s řadou různorodých aktivit, se spoustou zapálených a obětavých domorodců, kteří se zapojovali do nepřetržitého řetězu společenských, politických a kulturních akcí, často se navzájem tvrdě přeli o obecních problémech, prostě žili s obcí a dobou. Kde ty všichni lidi jsou, co se s nimi mohlo stát?
Trochu nemile jsem byl překvapen, že jsem v Obecní kronice nenašel žádnou katastrofickou zmínku o Čudlovi. Snaž se hochu, ať se, vole, dostaneš do historie!
Od úplně prvních, loňských červnových Hovorů se pravidelně zajímám o všechny hrůzostrašné situace, v kterých figuruje právě oblíbený Čudla. Snad se to někomu zdálo trochu jednotvárné, v poslední době až nudné vzhledem k Čudlově bezporuchovém provozu. Prostě chce to oživit! I přispěchal Reich, aby se mohl zapsat zlatým písmem: poslední dva měsíce padá pravidelně ze schodů a na těle si tak vyrábí mnohé nepěkné záznamy o svých incidentech. Když přestane být zajímavý Čudla, obrátím se jinam - zařídí Reich.
Sebrané spisy hovorů:
Březen 2002 Únor 2002 Leden 2002
Prosinec 2001 Listopad 2001 Říjen 2001 Září 2001 Srpen 2001 Červenec 2001 Červen 2001
A sebrané fotografie: