Milí mladí přátelé,
dovolte mi, abych Vám poblahopřál, jak jste si pěkně pustili internet a našli si ty správné stránky. Současně Vám musím pogratulovat také ke skutečnosti, že jste zrovna natrefili na moje řádky. Podívejte se, čeho jsem si všiml v posledním měsíci:

• Máme za sebou konec roku, který myslím (stejně jako pan prezident) nebude patřit mezi zvlášť výjimečné, užili jsme si dost pěkného, ale přece jen jsem se v závěru roku setkal s pár událostmi, které mě donutily zůstat na zemi a znovu si připomenout, že život kolem není pořád jen šťastný a veselý.

Co všechno jsme tedy během roku zažili:

• s plesy jsme vstoupili do druhé dvacítky, ale tentokrát po dlouhé době bez jakéhokoli pokusu o předtančení, což bylo napjatými návštěvníky nelibě neseno; napraví to někdo?

• společné zájezdy do zahraničí – tentokrát nejen v zimě do Itálie, ale za pár měsíců také k moři do Chorvatska

• na domácí půdě jsme se poškádlili o velikonocích: a tady lyže ani nesundali a už se zmrskali

• Den koní zaskočil tropickým horkem, na který jsme pak celé léto s láskou vzpomínali

• začátek léta přinesl nebývalou oslavu: deset padesátníků jásalo společně s námi nad svým kulatým výročím; jak to udělají ti letošní?

• jen bleší trh se tentokrát zase moc nepovedl: stejně jako vloni pršelo, což se ostatně dělo celé léto

• novinkou byl 1.turnaj v petanque: i tato podivuhodná hra byla ovlivněna deštěm, ale plány budování hrací plochy a především jejího příslušenství nás mohou plnit napjatým očekáváním před druhým ročníkem

• koloběžkové závody opět nechyběly, ale tentokrát opravdu patřily těm nejmenším; pár hambatých staříků se sice také vnutilo, ale vyvolali jen všeobecné veselí – nakonec o to šlo skoro nejvíc (jako ostatně u všech akcí roku 2005)

• 5.ročník Poutě smíření seznámil se slavným doubickým rodákem a téměř dojal autora námětu, neboť hráno bylo jak určeno; ani účast mnoha komiků – častých rozbíječů stanoveného scénáře tentokrát nebyla na škodu

• pamětnické diskotéky proběhly v létě dvě a byly nekonečné

• cvičení se zapsalo hlavně tím, že ačkoli bylo prezentováno (nebo zapamatováno?) jen málo účastníků, byly všechny cvičební prostory stále plné

Po silvestrovském fotbálku mne už několik let přepadá záhadná choroba, která mne během dne velmi zasáhne a pak mi nedovolí účastnit se společných oslav konce roku. Já vždycky tak podivně zeslábnu, že si mohu o silvestrovském veselí nechat jen vyprávět. Budu s tím muset něco udělat. Nezbývá než Vám popřát, aby Vás tato nemoc nikdy netrefila.

A jinak taky pěkný rok 2006!