Milí mladí přátelé,
dovolte mi, abych Vám poblahopřál, jak jste si pěkně pustili internet a našli si ty správné stránky. Současně Vám musím pogratulovat také ke skutečnosti, že jste zrovna natrefili na moje řádky. Podívejte se, čeho jsem si všiml v posledním měsíci:

• Každoročně opakuji – únor je doubický nudný měsíc. Ještě že je tak krátký! Takže přišla chvilka pro připomenutí, o čem člověk před časem meditoval. Stačí jen tak si lehce prohlídnout předchozí Hovory a hemelese:

• Po olympiádě před čtyřmi lety jsem naříkal, jak naše zlatá naganská hokejová parta hrála krásně, nešťastně vypadla ze soutěže a nenávratně mizí v propadlišti dějin a že se pro mě stává jen nezapomenutelnou legendou, kterou už nikdy neuvidím. A hle – téměř stejné mužstvo je tu na olympiádě znovu: tentokrát hrálo špatně a při tom udělalo medaili! Ponaučení - nikdy neříkej nikdy.

• Před rokem počet návštěvníků doubických stránek překročil kulatých 25 tisíc, letos už je na čísle 40 tisíc a stává se věcí cti dosáhnout právě na rovný desetitisíc. A každá taková hauptrefa je mi hned hrdě hlášena - i s fotodůkazem. Do zpravodajství na webových stránkách se teď aktivně zapojil i starosta, takže tuhý boj o padesátitisícovku bude veden ze všech koutů Čech a asi ztrácím šanci. Co je důležité – stránky teď může Doubice začít považovat za opravdu reprezentativní - obecní, zatím to byla „jenom“ zábava přiblblých Pražáků.

• A když už jsem u té obce – v únoru před rokem jsem si zoufal nad situací v jejím vedení. Koukněte se na Hovory z loňského února – já tam vyhrožoval, že se z toho snad poseru. Nakonec to tak daleko nedošlo, zásadně se situace v dubnu k lepšímu změnila a teď nezbývá než držet palce, aby se obec zbavila kostlivců, kteří se ze skříní jen hrnou.

• Před dvěma týdny jsme zveřejnili, že máme v Praze kromě Václavského náměstí, Národní třídy a Karlova mostu také ulici Doubickou. Nachází se v nové zástavbě v Dolních Chabrech a navazuje na původní chaberskou ulici V Americe, takové sousedství by mohl být snad i nějaký symbol. Názvy pár dalších ulic v okolí připomínají také jiné české obce (málo známé - Litická, Citolibská, Velemínská, Vernéřovská, dokonce Pihelská!, ale i slavnější – Doksanská, Kadaňská, Osecká, Prunéřovská). Můžeme být hrdi, že jich je tam zatím opravdu jen pár, ale na Doubici se přes to nezapomnělo. Uvidím, co se podaří na úřadě v Praze 8 vypátrat o původu tohoto pojmenování. Nějací místní mi na můj dotaz odpověděli (po tom, co mě chvíli podezřívavě pozorovali, jak si tam typuju baráky), že už asi nebylo, čím ty ulice pojmenovat!!! Nešťastníci vyšli z domu v Podhořské ulici a tak nemohli mít o původu jména a jeho významu ani páru!

• Jinak je mi zima ale už furt durch!