Milí mladí přátelé,
dovolte mi, abych Vám poblahopřál, jak jste si pěkně pustili internet a našli si ty správné stránky. Současně Vám musím pogratulovat také ke skutečnosti, že jste zrovna natrefili na moje řádky. Podívejte se, čeho jsem si všiml v posledním měsíci:

• V červenci vyschla veškerá moje invence, ale nejen kvůli horkům, ale také pro trochu řídký doubický program. Horko, až mně přestal jít počítač.

• To v srpnu - to byla jiná:

  • Hned v úvodu měsíce při společné ochutnávce pochoutek japonské kuchyně jsme pochválili Japonce, jak mají šikovné nápady, a Čudlu, jak si vybral šikovnou ženskou a jak si udělali šikovného synáčka.

  • Další pokus o odchyt nějaké ryby skočil zas trapným osvobozováním několika nešťastných obětí, které se nedopatřením zapletly, ale nestály desítkám lačných zájemců za řeč.

  • Neuvěřitelný dárek přivezli genossen z Drážďan – obec dostala požární stříkačku včetně příslušenství a i vody! S takovým vybavením už dokážeme uspořádat hasičský bál, nějaké cvičení - pokud možno bez ohně – nebo určitě vymakanou soutěž (nejlépe pro kuřáky v proschlém lese). Těšte se, co všechno se ještě bude dít.

  • Letos již druhý tenisový turnaj smíšených dvojic i přes příznivé počasí a poklidný průběh přinesl jeden lehký kolaps. Sledování průjezdu veteránů obcí poněkud rušilo tenisové diváky a není vyloučeno, že se podepsalo na zdravotní indispozici jednoho závodníka, který se tak pečlivě připravoval už od pátku. Pro příště nutno vybavit kurty rovnou JIPkou.

  • Fabrika se stala svědkem světové premiéry zfilmovaného představení Vinnetou na Doubické pouti 2004. Nedočkaví diváci připravili bouřlivé ovace hlavním představitelům díla a to nejen před zahájením, kdy k promítacímu sálu přijela obrovská exkluzivní limuzína a oblíbení hrdinové procházeli na svá čestná místa bouřícím špalírem.

  • Další ročník koloběžkových závodů proběhl již potřetí na hrázi doubického rybníka a zaznamenal rekordní účast. Velmi pěkného výsledku dosáhl nedávno jubilující Michael Riegger: jako jeden z nejstarších ve své kategorii vyhrál – a to se značným náskokem.

  • Doubická pouť smíření měla z počátku téměř tradiční tvar – veteráni sehráli krátkou pohádku určenou především malým, jen málo náročným dětem, pak však přišlo ohromující pokračování. Mladí přátelé Doubice vyslyšeli přání svých dinosaurů a secvičili vlastní představení. Nejen secvičili, ale i s velkým úspěchem sehráli - nejen že chytře vybrali jednotlivá místa pro svoji produkci, připravili dekorace a kostýmy, ale naučili se i texty, což pro jejich starší kolegy je už nepřekonatelný problém. Mládí, vpřed.

  • Na zakončení letní sezony proběhla stejně jako před rokem celkem úspěšně diskotéka pro pamětníky. Ale! – diskotéku jsme v letošním létě mohli slyšet už potřetí a tak se zdá, že trochu zevšedněla. Pro příští rok - dobrého jen po málu!!!
     

• Že se něco opravdu pořád dělo, je vidět na webových stránkách. Zpráva stíhá zprávu, fotka za fotkou. Takový kvapík, že padesátitisící přístup mohl stihnout jen věčně se v závějích nebo u počítače povalující lyžařský instruktor, který nepřetržitě klikal na stránky v podvečer 28.srpna, kdy jsem se chystal i já vstoupit do soutěže, leč - pozdě. Malá statistika:
  40.000 návštěva byla v únoru, takže za půl roku 10 tisíc zájemců o doubické stránky, čili víc jak 50 denně. To je panečku čtenářů!

• Byl to opravdu plnohodnotný měsíc a je mi tím spíše líto, že léto je v pr…avém slova smyslu u konce.