Milí mladí přátelé,
dovolte mi, abych Vám poblahopřál, jak jste si pěkně pustili internet a našli si ty správné stránky. Současně Vám musím pogratulovat také ke skutečnosti, že jste zrovna natrefili na moje řádky. Podívejte se, čeho jsem si všiml v posledním měsíci:

• Na začátku měsíce jsem si připomněl 10. výročí svého nepříjemného vykoupání v doubickém potoce. Ještě před pár lety jsem si představoval, jakou uspořádám oslavu a jaká to zas bude příležitost se sejít, popít a hlavně pro mě nechat zavzpomínat účastníky nejen akce, ale hlavně mé návštěvníky v nemocnici, odkud si toho moc nepamatuji. Letos už mi to nepřipadá tak bombastická záležitost a přijal jsem vše s pokorou a s poděkováním i přírodě, která mi výrazně pomohla (studený potok, chytrý pes - hledač povalujících se pocestných). Na počest nakonec šťastnému dni byla věnována první cena do volejbalového turnaje, jehož 1. ročník proběhl právě přesně v den výročí. Cena je putovní a snad ji brzy neztratí.
   

• Babičky a dědečkové v našich řadách posilují řady svých vnuků a vytvářejí tím pro mě zcela nepřehlednou situaci. S předcházející vzpomínkou souvisí i můj současný vztah k mladým a ještě mladším generacím. Už jednou jsem si tady v Hovorech stěžoval, jaký mám nepřehled o jménech doubických dětí – vnoučata jsou pak zcela mimo mé schopnosti registrace: tam už je potřebuji představit nejen jménem, ale především příjmením! Před dvěma týdny jsem oslovil jednu doubickou babičku, jak laškuje s dvěma mladými, ale ne už drobounkými chlapečky:  „A prosím tě, ty děti jsou odkud?“  „Naši vnuci!!!“ odpověděla s udiveným výrazem a já jen zachraňoval trapnou situaci:  „Fakt? Nedávno byli ještě v kočárku!“ (Což jsem si ale stejně nepamatoval.)
   

• A na závěr ne úplně veselé konstatovaní – v Doubici letos lze očekávat velmi dramatický průběh obecních voleb, ale bohužel předvolebnímu konání zatím chybí duch fair play.
  
  Vloni jsem si stěžoval na nedobré sousedské vztahy, ale nijak se to jak vidím nezměnilo. Klání v dosavadním stylu ve mně vzbuzuje obavu z výsledků.
  
  Napjatě čekám.