Milí mladí přátelé,
dovolte mi, abych Vám poblahopřál, jak jste si pěkně pustili internet a našli si ty správné stránky. Současně Vám musím pogratulovat také ke skutečnosti, že jste zrovna natrefili na moje řádky. Podívejte se, čeho jsem si všiml v posledním měsíci:

• Každoročně poznám, že je tady zimní období, trochu podle počasí, ale hlavně podle toho, jak mi chybí Doubice. Letos mi počasí nepomohlo, ale ani stýskání po letos spíše zablácené, větrem sešlehané, chladem pár týdnů zošklivělé, naší malé, v zimě nešťastné vesničce nebylo tak mimořádné. Snad proto, že brzy něco chystá Emil a že se mohu těšit, jak se zas po delší době určitě sejdeme v hojném počtu. A bude tam jistě i plno pravidelných návštěvníků, kteří letos chyběli na plese. Určitě o moc přišli, protože se tam najednou zničehonic prezentovalo bez velkého propagačního šumu nanebevzetí generalissimovo. Byl jsem u toho, užil jsem si to, ale přisámbůh nijak se o tu sebeoslavu nezasloužil. Oni si to naši mladí – krásní, nadaní a jistě velmi perspektivní (a po plesu pro mne mimořádně inteligentní!) – prostě vymysleli sami. Jak jenom budu něco hledat (já starý, nemocný a senilní), abych jim taky udělal radost? Snad že je budu stále častěji na veřejnosti doporučovat (především ale našemu obecnímu dramatikovi a režisérovi) k obsazení všech předních rolí – ovšem kromě trvale zadané role generalissima!.

Lidé, potřebujete pobavit, něco zahrát, zazpívat, děti postrašit, ženy omámit nebo muže omráčit? Vím o schopné partě – dokáže opravdu hodně. Zavolejte.