Milí mladí přátelé,
dovolte mi, abych Vám poblahopřál, jak jste si pěkně pustili internet a našli si ty správné stránky. Současně Vám musím pogratulovat také ke skutečnosti, že jste zrovna natrefili na moje řádky. Podívejte se, čeho jsem si všiml v posledním měsíci:

• Umřela paní Stejskalová. Starostka - tak se do dějin Doubice nesmazatelně zapsala. Někdy jsme kroky jejího obecního zastupitelstva nechápali, občas jsme ji při našich diskusích o obci kritizovali, ale přiznám, že jsme nikdy nedokázali dostatečně ocenit její srdnatost, s kterou se prakticky sama do nelehkého vedení obce pustila. Vedla Doubici více jak 10 let a až teď po řadě změn v zastupitelstvu obecního úřadu poznáváme, že to musela být fuška. Sice si občas nepadla s chalupáři do oka, ale ona se s nimi taky pěkně užila! Určitě zůstane v naší paměti jako velmi odvážná paní, která se pustila do nekonečného a možná neuskutečnitelného díla: osamostatnit milovanou obec a starat se jejím občanům o pohodlnější život.

• Počínající skoro již slavný veteránský fotbálek doslova zhynul na úbytě. Jednu neděli jsme zůstali jen čtyři a museli jsme match zrušit! Až do odvolání jsou setkání skorodůchodců na hřišti ze zdravotních důvodů zastavena.

• Přišlo také pokárání od mladých a stále ještě perspektivních doubických fotbalistů – že se jim vyhýbáme a odmítáme jejich spoluúčast. Po zkušenostech, jak se dokážeme odrovnat sami bez účasti mladých, bychom asi měli uvažovat, jestli znovu nepovoláme mladou krev. Už nás zbývá tak málo zdravých a ochotných!'

• Hranice snů - stotisící návštěva na našich webových stránkách – překročena. Stalo se tak v noci z pondělí na úterý 20. května, večer jsem chytil po sedmé hodině číslo teprve 99 861 a v úterý ráno v 7,30 už to bylo 100 010,( prostě jsem to dost prošvih´), ve čtvrtek večer už svítilo číslo 100.290! Za 3 dny bylo na stránkách přes 200 návštěv (mých asi jen patnáct), aby se ukázalo, jak bitva skončila a kdo to dokázal. A vítězem nebyl ani pravidelný trhač kulatých čísel M.Š., ani P.N. (tedy já), ale vyhrála Lucka, pro kterou to ovšem není první vavřín. Další hranice je milion – kdo to dokáže, kdo se dožije? Za další 4 roky 200.000, za 8 let 400.000, za 36 let milión. Tužte se.

• Poslední víkend stráven mimořádně kolektivně a tedy velmi příjemně: v pátek porada v hospodě, pak návštěva koncertu ve Fabrice, v sobotu turnaj ve volejbalu a poněkud groteskní zahájení, pak velká dlouhá oslava pětapadesátin našich čtyřech kamarádů a nakonec nedělní spouštění obrněného plavidla na rybník. Všechny akce za rozsáhlé účasti, což je nakonec i pěkně vidět na fotodokumentaci. Pořád jsme na sebe někde naráželi a víte, že to nebylo špatné?