Milí mladí přátelé,
dovolte mi, abych Vám poblahopřál, jak jste si pěkně pustili internet a našli si ty správné stránky. Současně Vám musím pogratulovat také ke skutečnosti, že jste zrovna natrefili na moje řádky. Podívejte se, čeho jsem si všiml v posledním měsíci:

• Březen už je přes 15 let pro mě příliš jednostranně orientovaný. Taky lidi se chovají pořád stejně – i když na to, že máme krizi si ale zatím nikdo nestěžoval. Spíš slyším každoroční nářky, že se „jim“ nemá nic dávat, že to stejně rozkradou nebo někam zašantročí. A že těch vlád bylo! Žádná neměla právo na vybrané daně a tak z toho obvykle při mém nesouhlasném mručení vycházím jako agent ministerstva financí (dříve nazýván Klausovým kamarádem, to už hodně hodně dávno!). Letos snad s drobným úspěchem: plno lidí neplatilo daně vůbec žádné a stal se ze mne najednou posel dobrých zpráv.
   

• Jinak je tento měsíc věnován konstatování, že Livigno zase (už po kolikáté!) proběhlo bez mimořádných událostí a že tentokrát bylo sněhu nadmíru. Oproti předchozímu konstatování překvapí skuztečnost, že jinde snad krizi mají, protože na horách prý bylo prázdno a svahy zněly češtinou a polštinou (ale Leška přitom nikdo neviděl!).
   

• Velikonoce letos snad budou opravdu jarní a už se všichni těšíme. Miloši, kde jsi?