Milí mladí přátelé,
dovolte mi, abych Vám poblahopřál, jak jste si pěkně pustili internet a našli si ty správné stránky. Současně Vám musím pogratulovat také ke skutečnosti, že jste zrovna natrefili na moje řádky. Podívejte se, čeho jsem si všiml v posledním měsíci:

• Pestrý srpen začal milým vystoupením Jiřího Budaře na Stodolci. Na něj navázala za pár dní svým koncertem skupina Nightwork, která znovu upevnila svoje historicky dané vazby s Doubicí a rozdávala při tom velkou radost a pohodu divákům všech věkových kategorií. Příjemnou atmosféru si s námi vychutnalo i několik celebrit.

• Celý měsíc se nesl ve znamení příprav a zkoušení představení na Doubickou pouť. Letos bylo chystání mimořádně široké a přepečlivé, především snad díky hyperaksuperhorlivé Hanky. Bylo jasné, že jen nepřízeň počasí by mohla zabránit kolosálnímu úspěchu. Podařilo se! Opravdu letní počasí přilákalo dost natěšených diváků, pohoštění bylo připraveno, nikdo z divadelníků nechyběl. Podle dodatečného sčítání se zúčastnilo devětačtyřicet účinkujících a všichni hráli jak o život! Večer se v Doubické hospodě celé představení přezpívalo, něco i víckrát, hodně i dalšího („třeba ty od Suchánka!“). Prostě se všichni radovali, jak se kus nám všem vyvedl.

• Nedělní koloběžkové závody patřily více spíše rutinnímu každoročnímu obyčeji. Nově však o podnik projevila zájem média – regionální internetová televize a Děčínský deník. Reportéři byli svědky dalšího překonání rekordu v počtu účastníků a celá akce se jim moc líbila. Škoda, že nestihli navštívit pouť v předchozí den – měli jiný program a tak přišli o mnohem víc. Každopádně předposlední doubický víkend patřil mezi nejpovedenější tohoto století (snad jen víkend XXX.cvičení byl lepší!)

• Seriozní celostátní týdeník Respekt ve svém čísle 34 ze 17.srpna uvedl o Doubici: Kolem restaurace je velký „zábavní park“tvořený dřevěnými sochami - vedle sebe tu stojí …. (výčet několika krasavců), všichni vyvedeni v duchu estetiky zahradních trpaslíků. K postižení atmosféry restaurace je tam citován také podle mě velmi povedená uličnická řeč místního číšníka. Blahopřeju, Míro! A na závěr Respekt cituje hodnocení „třicátníka s manželkou a dvěma malými dětmi“: Jasně, děti tady nepochybně utrpí nějakou estetickou újmu, ale doufám, že je to nepoznamená na celý život.
  To já zas doufám, že výstavba už letos aspoň skončí. Délkou a rozsahem připomíná stavbu tunelu Blanka na pražské Letné.

• Ještě máme dost času. Dobře si to rozmyslete: Po zkušenostech z loňského plesu v Baráčnické Rychtě a po bilanci předchozích ročníků už nemám žádnou chuť pouštět se do dalšího plesového dobrodružství v Praze. Ale protože je mi líto opustit pětadvacetiletou tradici a po ohlasech plesůchtivých tanečníků zkouším vážně uvažovat o již loňské a letos znovu přednesené nabídce uspořádat akci na Dymníku u Rumburka. Dopravu by prý zajistil speciální autobus z Doubice, sál s podiem je tam pěkný, hudba by byla snáze dosažitelná, obsluha řízená spřízněným sousedem určitě nezklame, mohli by být účastni také místní Doubičáci… Ale - skoro určitě zase nikdo nepřijde!!! Nebo by nás ještě bavilo sejít se jednou za rok netradičně slavnostně oblečeni mimo doubickou hospodu a přitom být o víkendu na chalupě? Tak o té nabídce uvažujme, do konce srpna by mělo padnout rozhodnutí: na Dymník nebo nic.