Milí mladí přátelé,
dovolte mi, abych Vám poblahopřál, jak jste si pěkně pustili internet a našli si ty správné stránky. Současně Vám musím pogratulovat také ke skutečnosti, že jste zrovna natrefili na moje řádky. Podívejte se, čeho jsem si všiml v posledním měsíci:

• Suché počasí donutilo párkrát zavlažit až promočit - nikoli deštěm - některé jedince. Ač se nezdá taková taškařice úplně nenormální, letos v září byla velkým středem pozornosti. Souběh věku a množství konzumace vzbudil pohoršení, ale u některých asi také závist, i když tichou!

• Přijeli Němci z Daubitz a asi jsme je trochu vyvedli z míry – jako obyčejní, nijak zvlášť významní lidé nejsou zvyklí být u vlastně cizích lidí na velmi pečlivě připravené návštěvě, kde je jim poskytnuta nejen maximální péče, ale také úplné zajištění všech potřeb – a zadarmo! Byli z toho celí nesví a nevěděli, jak se odvděčit. To nás ovšem trochu zamrzelo – my bychom na závěr v hospodě věděli co na oplátku! Němci se možná (docela oprávněně) báli, abychom jim jejich „vděk“ neotočili a netrpělivě zas čekali, jak oni to otočí, abychom jim to mohli vrátit. A tak bychom to mohli otáčet (podle našeho zvyku) až do pozdních hodin, na což oni asi nejsou zvyklí. Ještě se budou muset učit, jak s námi vyjít.

• Hosté z Daubitz byli při návštěvách po chalupách také překvapeni, že si vlastně držíme v Doubici druhou domácnost. Ne snad že si to můžeme dovolit, ale hlavně že to stačíme a nepřipadá nám to nijak zvlášť mimořádné nebo luxusní. Oni na tento způsob života zvyklí vůbec nejsou a byli trochu zaskočeni.

• Promítnutí záznamu pouťového muzikálu Sněhurka vzbudilo pro mě překvapivý zájem, viděl jsem tam i zcela neznámé tváře. Následující diskotéka přenesla jedinou, zato velmi vážnou chybu - po půlnoci zbyla k pití snad už jen voda na záchodě. Ach, Radime, kde jsi?

• Ve čtvrtek 17.9. kolem 18.hodiny jsem se stal nečekaně a tentokrát úplně náhodně návštěvníkem našich webových stránek č.137 000! Nemaje po ruce žádný vhodný aparát ani svědka, musíte mi to prostě věřit. Dnes 2.10. je tam už číslo skoro 138 600, takže za 15 dní přibylo přes 1500 návštěv, tedy asi 100 na den, 4 na hodinu, každou čtvrthodinu jeden! Se Vám divím, lidi, že dokážete být pořád tak aktivní – a hlavně v noci.

• Dymník je stále otevřený. V těchto dnech se osud XXVI. plesu uzavírá. Reakce na úvahy o budoucnosti této akce byly vlažné, takže se už nabízí jen výběrové řízení na nového pořadatele. Přihlaste se, velmi pravděpodobně postoupíte do dalšího kola!