Milí mladí přátelé,
dovolte mi, abych Vám poblahopřál, jak jste si pěkně pustili internet a našli si ty správné stránky. Současně Vám musím pogratulovat také ke skutečnosti, že jste zrovna natrefili na moje řádky. Podívejte se, čeho jsem si všiml v posledním měsíci:

Vloni jsem po skončení prosince hodnotil celý rok velmi skepticky, i když v Doubici jsme si užívali. Letos to bylo v daleko ostřejších obrysech – zatímco stoupá nezaměstnanost a daně a nájemné a roste nespokojenost s politickou scénou, doubická parta si myslím zaznamenala asi nejlepší rok svých aktivit. Sledujte se mnou, co všechno jsme dokázali:

• v první řadě musím jmenovat letošní pouť s muzikálem Sněhurka - hrálo padesát (nebo padesát jedna?) herců a na to, že se na společných zkouškách nikdy všichni nesešli, bylo představení úžasné, o čemž se všichni neustále přesvědčují sledováním záznamu; podivil se i profesionál, jak tohle jsme dokázali dát dohromady

• další bravurní akcí byla organizace a zajištění návštěvy zástupců německé obce Daubitz, při které se hosty podařilo pozvat na večeři z opravdu doubických kaprů ulovených dopoledne; i jinak měli Němci bohatý program s pravidelnými zastávkami na pohoštění – na závěr byli dokonce seznámeni (i když je to lehce důvěrné) se způsobem rozdávání nápojů při řádných doubických cvičeních

• kromě německé návštěvy v září jsme si na kaprech pochutnávali i v červenci – úlovek byl po dlouhé době dost dobrý a ze společných kuchyní vyšla pak i prima polévka a k rybě salát

• koloběžkové závody zaznamenaly opět rekord v počtu účastníků a navíc – byla u toho šluknovská regionální televize, která z akce natočila reportáž

• také pravidelné 33.cvičení vykázalo vysokou připravenost všech účastníků a jejich vysoký stav tentokrát téměř překračoval kapacitu štábní budovy

• společně jsme stihli také důstojně oslavit dvoje šedesátiny, promrskat se nádhernými slunečnými velikonocemi, užít si při dvou diskotékách ve Fabrice, odehrát již populární tenisový turnaj O tenisový loket, pročistit zarůstající břehy rybníka

• nebudu už připomínat tradiční společné zájezdy na hory nebo k moři, ale musím připomenout rovněž tradiční záležitost – doubický ples: konal se už po pětadvacáté, přišlo ve srovnání s předchozími lety docela dost lidí, ale pro Prahu to byl ples poslední, neboť opět ztrátový. Je to tak jediná akce roku 2009, která nenesla pečeť úspěchu. Budiž pro nás novou nadějí 27.únor 2010, kdy se 26.ples uskuteční na Dymníku u Rumburka

• úspěšný rok byl velmi důstojně zakončen v posledních dvou týdnech, kdy v Doubici střídala akce akci, což nakonec velmi aktuálně dokladují naše webové stránky. Bylo se co ohánět, aby se všechno stihlo. Velkou zásluhu na tom má nově otevřený klub, který už se dokázal prezentovat velmi zajímavými a v obci nebývalými podniky

• o tom, že se nám dařilo svědčí i fakt, že zřejmě úplně poprvé od vysvěcení doubického kostela (1988) nám bylo při půlnoční mši panem farářem poděkováno za úklid a výzdobu kostela!

• něco jsme přece jen nestihli: byl připraven ještě také celodenní výlet po pamětihodnostech severní části výběžku, ale počasí zabránilo jeho uskutečnění i v náhradním termínu

• úspěchů dosáhla i obec při využívání grantů a pomohla také nám, třeba při zabezpečování návštěvy hostů z Daubitz – děkujeme a věříme v další spolupráci

Není asi důvodu, aby rok 2010 byl pro doubické a jejich příznivce jakkoli chudší. Přeju proto nám všem, aby se i dál dařilo, a to nejen v našich společných aktivitách, ale především v osobním životě plném pohody a hlavně zdraví.