Milí mladí přátelé,
dovolte mi, abych Vám poblahopřál, jak jste si pěkně pustili internet a našli si ty správné stránky. Současně Vám musím pogratulovat také ke skutečnosti, že jste zrovna natrefili na moje řádky. Podívejte se, čeho jsem si všiml v posledním měsíci:

• V úvodu měsíce jsme se ještě hřáli na Krétě, ale s blížícím se koncem padal smutek, že to všechno končí a zbudou jen hezké vzpomínky. Mnoho z té ukrutně pohodové atmosféry nám připomněl bravurním filmečkem Daník, náš kameraman, ale také svalovec, se kterým jsme neradi sdíleli společnou pláž, jak se k nám nehodil. Vlastně to byl jediný rušivý moment zájezdu – mladá krásná dvojice se nějak příliš odlišovala mezi obtloustlými staříky a seniorkami před důchodem (i v důchodu).

• Rybníkáři zase předvedli, jak je pro ně péče o svěřený majetek velkou hrou: nejdou chytit žádné ryby? Však my se k nim dostanem! Možná trochu lehkovážně se částečně vypustil rybník a ono pak šlo si vybrat, kolik ryb vlastně potřebujeme k večeři. Poměrně skromný odchyt přinesl nečekaně mnoho stravních dávek, takže ještě v neděli se v pobřežní restauraci podávaly ryby.

• Čerpání fondů Euroregionu Nysa bylo časově prošvihnuto, uzávěrka byla 11.října! Tak máme odklad, aby se něco vymyslelo.

• Obecní volby se vrátily do kolejí z devadesátých let – jedna kandidátka, dohodnutá parta. Snad je to tak dobře: všechno se nějak usadilo, nejdivočejší kandidáti z minulých let toho už nechali, stížnosti směrem k vrchnosti ani nějak nejsou, některé místní zhovadilosti přestávají vadit. Smířili jsme se se současným stavem a sekáme si každý svoji zahrádku.