Milí mladí přátelé,
dovolte mi, abych Vám poblahopřál, jak jste si pěkně pustili internet a našli si ty správné stránky. Současně Vám musím pogratulovat také ke skutečnosti, že jste zrovna natrefili na moje řádky. Podívejte se, čeho jsem si všiml v posledním měsíci:

• Znovu měsíc plný „muzejních starostí“. Závěrečné vyvrcholení – už druhá schůze spolku přátel – přinesla rozuzlení: kolik se bude platit nájem, kolik bude stát dokončení, kolik máme na účtu, kolik kdo ještě dá, komu o kolik řekneme… Snad se vše už v dobré obrátilo – doubičtí přátelé se s vizí smířili, někteří slíbili poslat peníze, někteří to snad i pošlou. Velkým zážitkem určitě je, že po 16 letech činnosti dokázal spolek poprvé uspořádat členskou schůzi a brzy potom i druhou a ještě si tam členové rozhodli, že chtějí platit příspěvky. To je bomba!

• Taky máme za sebou cvičení. Ukazuje se už několik let, že tyto svátky zařadilo do svých kalendářů asi pětadvacet lidí, kteří pravidelně do posádkové obce na konci listopadu přijíždějí si užít. Tento stálý kádr je jen občas narušen nováčkem a zrovna letos se tam jeden velmi pěkně předvedl. Mohl by být posilou. Jinak se tam ovšem pokaždé někdo po svém předvede. Letos jsme v pátek s jedním cvičencem pěkně oslavili jmeniny, v sobotu s druhým vyváleli sněhové lavory. A byli to bratři.