Milí mladí přátelé,
dovolte mi, abych Vám poblahopřál, jak jste si pěkně pustili internet a našli si ty správné stránky. Současně Vám musím pogratulovat také ke skutečnosti, že jste zrovna natrefili na moje řádky. Podívejte se, čeho jsem si všiml v posledním měsíci:

• Tak máme léto za sebou, vážení. Zrovna letos se docela vydařilo, takže první nárazy chladu nesu velmi nelibě. Teplo bylo někdy až nesnesitelné, ale jak na to budeme za pár týdnů s láskou vzpomínat.

• K druhé půlce léta patřily také koloběžky, tentokrát ale jen málo obsazené především v těch nejmenších kategoriích. Optimismus v tomto směru vzbuzují mnohé kočárky parkující před Fabrikou nebo havěť na pískovišti tamtéž. A o některých dalších radostných očekáváních ani nemluvě.

• Letošní pouť v režii mladých a perspektivních znovu potvrdila, že jsou nejen krásní a chytří, ale taky mimořádně nadaní. Staříci v minulých letech ve svých pouťových kouscích se sice hodně snaží dělat si srandu ze sebe, ale jen na ploše jednoduchého motivu. Mladí se nebojí divokých nápadů, ale taky – pozor! – politické satiry a vyhledávání mnoha různých alegorií. Hlavně si dokážou pamatovat hodně těžkého textu – v tomhle směru byl letos ovšem velmi dobrý i starosta, jehož záskok na poslední chvíli potvrdil, jak nám taky může být užitečný.

• Nejbáječnější je, že se na pouti sejde v pohodě spousta lidí všech kategorií – místních, náplav, Pražáků (myšleno – všech chalupářů) i náhodných turistů – a nikdo se nepere ani nehádá, o čemž se nedávno zmiňoval věhlasný celostátní deník.