Milí mladí přátelé,
dovolte mi, abych Vám poblahopřál, jak jste si pěkně pustili internet a našli si ty správné stránky. Současně Vám musím pogratulovat také ke skutečnosti, že jste zrovna natrefili na moje řádky. Podívejte se, co mě napadá v poslední době:

• Končí léto a podívejme, jak jsme zakončili sezonu.

• Určitě počasí přálo houbařům – nepamatuji, že bychom někdy mohli v srpnu chodit celý měsíc do lesa a nosit hřiby! To co se děje houbařům v posledních letech v doubických lesích je až neuvěřitelné. Kam se začínají hrabat proslulé brdské nebo šumavské houbařské oblasti!

• Velmi úspěšný byl jubilejní, 20.ročník koloběžkových závodů. Letos startovalo 64 závodníků a to tu ještě nebylo. Přišla hlavně spousta dětí do šesti let, které si to většinou naposled užily v kategorii těch nejmenších. Za rok už mnohým z nich bude sedm a v soutěži až s patnáctiletými se pěkně zapotí. Tihle předškoláci se tak octnou blíže dospěláckého věku a trochu dál od bonbonků a čokoládiček. Bylo jich tentokrát devět z ročníku 2010, takže mnozí zřejmě v těchto dnech zahájili svoji novou část poutě životem. Nějak jsem si to v závodním shonu neuvědomil a tak nestačil popřát všem školáků-prvňákům hodně zdaru. Činím tak alespoň touto cestou.

• Stejně tradiční doubická pouť na konci srpna byla odložena pro slabou připravenost seniorů, kteří tomu měli letos velet. Začíná chybět síla a hlavně inspirace. Odklad o měsíc jen posunul černou můru v hlavách mnoha seniorů.

• Jak se se mnou někdo mimo Doubic dá do řeči, hned mám na talíři novou chalupu čerstvého osídlence na Májáku. Je až neuvěřitelné, jak jsou tím lidé uneseni a stále je baví se k tomu vracet. A když na to konečně zapomenu, začnou mi lítat nad hlavou vrtulníky.