Milí mladí přátelé,
dovolte mi, abych Vám poblahopřál, jak jste si pěkně pustili internet a našli si ty správné stránky. Současně Vám musím pogratulovat také ke skutečnosti, že jste zrovna natrefili na moje řádky. Podívejte se, co mě napadá v poslední době:

• Tak máme za sebou docela s obavou očekávané volby: co se mělo stát, se stalo – skoro polovina voličů podpořila uskupení, která vycházejí především z kritiky dneška. Bohužel to svědčí o tom, že se u hodně lidí projevuje trvale nespokojenost se stavem věcí veřejných, ale i s vlastním životem, s úrovní prosazování práva a s dalšími nedostatky, s nimiž se setkáváme ve svém životě asi každý. Jsou nespokojení, vystrašení z hrozeb, jež jsou nám trvale předkládána, s chutí naslouchají populistickým projevům, z podivných důvodů začínají odmítat Evropskou unii. Jeden sociolog tento postoj mnoha lidí nazval českým buranstvím a výsledky voleb a i bohužel pravděpodobné vyhlídky voleb prezidentských tomu nasvědčují. Nějak atmosféře v naší společnosti přestávám rozumět: s kým jsem mluvil, nevolil ani Zemana, ani Babiše (nebo se styděli se přiznat) a jak to divně vychází.
  
  A teď něco pozitivního:
  Nečekaným plusem voleb je drtivá porážka čistě levicových subjektů.
  Doubice se jako každoročně zaskvěla jak účastí, tak výsledky, ale tentokrát to vše zřejmě ovlivnil vysoký počet volebních průkazů, které tady předložili ne-místní voliči.
   

• V jednom zářijovém čísle Respektu byly zveřejněny výsledky průzkumu společnosti Expat Insider, která už čtvrtým rokem sestavuje žebříček zemí podle toho, jak ji vidí cizinci, kteří v zemi pracují. Přes 13 tisíc lidí ze 166 zemí odpovědělo na propracovaný systém otázek zahrnující např. příjmy, životní styl, ekologii, rodinný život. Výsledky jsou překvapující: v čele jsou Bahrajn, Kostarika, Mexiko, Tchaj-wan a Portugalsko, Česko si pohoršilo o jedno místo na pořád moc pěkné jedenácté za Španělskem. V žebříčku úrovně pracovních podmínek jsme dokonce hodnoceni jako nejlepší na světě. Česko prý je tak nejlepší místo na světě, kam se vydat za prací. A co se jim u nás ještě líbí? Z průzkumu vycházíme jako země pohodářů, kteří sice nejsou workoholici, ale dobře se s nimi pracuje, a dále cizinci zdůrazňují další příjemné stránky našeho života, které my si v každodenním běhu ani neuvědomujeme: svoboda veřejného prostoru, relativní bohatství, bezpečí ulic, péče o děti nebo aktivní přístup k trávení volného času, o čemž si prý mnozí po návratu domů ještě dlouho vyprávějí.

• Celá tahle informace mi udělala velkou radost a jen jsem si řekl: A to jste (aspoň většina z respondentů) ještě nebyli v mozkových lázních!