Milí mladí přátelé,
dovolte mi, abych Vám poblahopřál, jak jste si pěkně pustili internet a našli si ty správné stránky. Současně Vám musím pogratulovat také ke skutečnosti, že jste zrovna natrefili na moje řádky. Podívejte se, co mě napadlo v poslední době:

• Ještě nedávno jsme měli právo nahlédnout na internetu do Děčínského Deníku a přečíst si tam nejen místní zprávy, ale také blogy Martina Schulze nebo čerstvě povídání o Filipu Molčanovi. Jsou to naši sousedi a rád jsem se od nich nebo o nich něco dozvěděl. Teď však Deník nabídne jen prvních pár vět a další část článku můžete dočíst až poté, co se stanete členem Deníkklubu, což předpokládá úhradu týdenního nebo měsíčního nebo ročního členského poplatku. Takže jen občas nahlížet do místního tisku, i když se tam prezentují naši lidé, ztrácí trochu smysl. Byznys je byznys.

• To byly oslavy!!! Padesáté výročí vzniku zárodku Spolku přátel Doubice jsem připomínal už minule. Na počest této události se v závěru srpna konalo několik moc pěkných akcí – zde jsou:

• Neuvěřitelný počet závodníků se prezentoval na koloběžkových závodech – celých 76! Ve všech kategoriích byly startovní listiny obsazenější než v dřívějších letech, přijelo tentokrát plno dočasných hostů Doubice, ale byli i z okolí. Ani neúčast mého bratra nezabránila našemu příbuzenstvu v dobytí met nejvyšších, tentokrát dokonce ve dvou kategoriích.

• Každoročně oblíbený koncert na Fabrice opakoval s tradičně velkým úspěchem dixilandový orchestr Harmcore Jazz Band (před léty původně složený ze studentů jednoho pražského gymnasia, dnes už dospěly soubor). Lesk celému večeru dodala účast 2 (slovy dvou!) senátorů.

• V sobotu po té jsme měli v muzeu vernisáž výstavy historických pohledů Dam v klobouku, kde se dokázalo mnoho návštěvníků. Samo předvést v zajímavých a krásných kloboucích. Zmrzlina i sangrie tekly proudem.

• Před Fabrikou pak místní tenisový doyen vyhlásil nejlepší hráče Tenisového Clubu Mozkové lázně Doubice. Připomenut byl také historický pokus klubu o start v soutěži dospělých – všichni tehdejší hrdinové byli jmenováni a přítomní také odměněni.

• Následovalo pak netradiční ztvárnění proslulé básně Maryčka Magdonova v podání již protřelého doubického hereckého souboru. Že se hrálo bez textů rozepsaných pro jednotlivé role, často se individuálním projevům herců smáli aktéři víc než diváci.

• Závěr celých oslav patřil umělcům z Prahy, na které se přišlo podívat snad tisíc diváků. Takovou návštěvu jsme tady ještě neměli. Sice nebylo jednoduché si něco sehnat k pití, ale za mimořádných situací se musí nějaké to nepohodlí připustit.

• To byla doslova horečka sobotní noci!