Milí mladí přátelé,
dovolte mi, abych Vám poblahopřál, jak jste si pěkně pustili internet a našli si ty správné stránky. Současně Vám musím pogratulovat také ke skutečnosti, že jste zrovna natrefili na moje řádky. Podívejte se, co mě napadlo v poslední době:

• Nejenom na cvičení mám potřebu připomenout třicáté výročí sametové revoluce.

• V komentářích k vývoji u nás od onoho listopadu se mi líbilo třeba konstatování, že události roku 1989 představovaly snad dokonce největší evropský triumf v dějinách tohoto světadílu. Myslí si to tady ale většina lidí? Proč je u nás tolik zklamaných? Tady bych měl asi připomenout slova Václava Havla, že „se svobodou musí přijít také nějaká odpovědnost“. Čili prostě každý by měl teď být strůjcem svého osudu a neměl už by se spoléhat na to, že se o něj někdo další postará jako to bylo před listopadem. Jestli právě té vlastní svobody a osobní odpovědnosti se někteří nebojí.

• A na konec ještě jedna citace: „ústava se dá koncipovat za šest měsíců, základní kroky ekonomické reformy se dají provést za šest let, ale k vybudování občanské společnosti skoro šedesát let nestačí“.

• 43.cvičení máme ve zdraví za sebou. Tady si nelze nevšimnout dlouhodobé tendence:  letos z 37 pozvaných byly pro celých patnáct povolávací rozkazy rozneseny po obci. Třeba před pěti roky dostalo povolávací rozkaz 35 cvičenců, ale místní byli jen čtyři! Okruh cvičenců zůstává setrvale stejný, ale jejich bydliště se stále více soustřeďuje do jediného místa – brzy se většina cvičenců bude přesunovat (možná za pomoci vozíku nebo aspoň chodítka) jen ze své chalupy do štábní budovy a možná - když to dobře dopadne - taky zpátky.