Milí mladí přátelé,
dovolte mi, abych Vám poblahopřál, jak jste si pěkně pustili internet a našli si ty správné stránky. Současně Vám musím pogratulovat také ke skutečnosti, že jste zrovna natrefili na moje řádky. Podívejte se, co mě napadlo v poslední době:

• Tak máme za sebou celý měsíc s mnoha omezeními, nepříjemnými povinnostmi a novými podivnými, dosud neznámými zmatky (kde mám roušku? je čas jít nakupovat? má to dítě hotové úkoly?). Moc už mě to nebaví, ani není možnost s někým probrat svoje nezvyklé a někdy málo smysluplné trávení času. Výhodou je hezké počasí, tak se hrabu v zahradě, jak jsem v dubnu a v takovém rozsahu nikdy nedělal. Takže mě bolí kolena a záda a mám mravenčení v rukou. A ráno se budím někdy až před devátou. Takhle nějak jsem si představoval život v důchodu, ale není to ono. Že budu muset žít jak na samotě u lesa, to jsem nečekal.

• Velikonoce proběhly neuvěřitelně ukázněně podle opatření, příkazů a doporučení. Koledníci žádní nepřišli, i když jsem je trochu očekával a hlavně – těšil jsem se, že budu mít příležitost dát si s někým panáka.

• Sice je slunečno, ale nic se nemá přehánět. Byla léta, kdy jsem si v deštivých dnech dělal na chalupě pořádek a chystal se na letní sezonu. Teď nějak deště katastroficky ubývá a chybí to nejen mně – měl bych si už konečně uklidit zimní věci a věnovat se spolkové fotokronice (na tu jsem od ledna nesáhl!). Jestli se bude opakovat počasí posledních dvou let, nic pěkného nás taky nečeká. Slunečné a teplé dny sice neurazí, ale radost by udělal i delší májový deštík.

• S čekáním na déšť už mi nezbývá nic jiného než taky čekat na to, co nám naši hlavouni v květnu dovolí - pít ty lahváče už mě neuspokojuje.