Milí mladí přátelé,
dovolte mi, abych Vám poblahopřál, jak jste si pěkně pustili internet a našli si ty správné stránky. Současně Vám musím pogratulovat také ke skutečnosti, že jste zrovna natrefili na moje řádky. Podívejte se, co mě napadlo v poslední době:

• Tak už je trochu líp, ale nutno přiznat, že v květnu to mohlo už od začátku ještě příjemnější: všechny doubické hospody zcela zklamaly – viz první květnové týdny: bylo hezky, dva prodloužené víkendy, všude plno turistů pěších i na kole, ale nějaké v té době povolené občerstvení žádné. Chtělo to od našich majitelů provozoven trochu snahy a osobního nasazení, ale to bychom asi chtěli od nich příliš, na to nejsou prostě zvyklí. V okolních obcích měli o kšeft zájem a prodávali pocestným i sousedům, co to šlo.

• Velkou snahu prokázal naopak Jirka Hamáček, který si několikrát na doubické kurty pozval množství dětí od čtyř do snad dvanácti (nebo i víc?) a tady se jim s neutuchajícím nadšením věnoval. Připravuje drobotinu pro soutěžní sezonu, která se letos bohužel nepovedla, ale hlavně dětem poskytuje úplné základní tenisové vzdělání – techniku úderů, počítání skóre, ale i disciplinované chování na hřišti (platné nejenom na kurtech).

• Velmi smutné neštěstí představuje požár krásných chat Na Tokání. Zasáhl zcela určitě srdce mnoha milovníků nádherného regionu Národního parku. Při každé návštěvě (i několikrát do roka) nás musel celý areál nadchnout nejen svojí malebností, ale i pohostinností. Ztráta je to velmi těžko nahraditelná a budeme teď velmi zvědavi, jak a nakolik se podaří obnovit toto unikátní místo.