Milí mladí přátelé,
dovolte mi, abych Vám poblahopřál, jak jste si pěkně pustili internet a našli si ty správné stránky. Současně Vám musím pogratulovat také ke skutečnosti, že jste zrovna natrefili na moje řádky. Podívejte se, co mě napadlo v poslední době:

• Nový rok nezačal u nás v údolí šťastně. Zemřela nám všemi milovaná a stále velmi populární Teta E, jak jsme ji tady láskyplně pojmenovali. Zapsala se do historie chalupářské Doubice jako jedna z prvních, kterou rodiče přivezli jako dítě na začátku padesátých let a která vzpomínala, jak si s sebou v těch letech vozili na prázdniny peřiny. A pak ona jako matka přivezla své tři dcery a vytvořila tu pro ně a potom i pro vnoučata dům plný radosti a hlavně smíchu a skvělé nálady. Nikdy se nebránila žádné legraci a s velkou chutí se zapojovala do hereckého souboru při doubických poutích. A že byla tolik oblíbená v doubickém údolí, nemohla se nestát předsedkyní „Svazu žen“, populárního čistě ženského spolku ve Staré Doubici, který využíval každé příležitosti ke společnému zasedání, kde Teta E pokaždé hýřila vtipem a srandovními vzpomínkami ze svého života (a že jich měla v zásobě!). Svaz žen utrpěl nenahraditelnou ztrátu. Bude chybět i nám všem ostatním.

• Letos máme nebývale krásnou, sněhovou zimu, nádherně chumelí, jak už jsem si odvykli, běžecké stopy kolem obce se pravidelně udržují a využívají, po letech si můžeme zase užít zimní Doubici a je idylicky pod sněhovou vrstvou krásná. Pro provozovatele vleků, lanovek a občerstvovacích stanic všeho druhu musí být letošní zima na mašli. Konečně mohli mít po letech bídy naději si vydechnout, ale přetrvávající epidemie je spíš definitivně potopí.

• Většinu loňského roku jsme se pořád jen utěšovali, že už ta čínská chřipka ustoupí a že se život rychle vrátí do normálních kolejí. Teď se ale spíš zdá, že stav je téměř neměnný a přijatá opatření se nejen nerozvolňují, ale ještě přitvrzují. Rozloučili jsme se s nadějí na vepřové hody, loučíme se i s plesem, začínáme se bát o velikonoce … Co léto???