Milí mladí přátelé,
dovolte mi, abych Vám poblahopřál, jak jste si pěkně pustili internet a našli si ty správné stránky. Současně Vám musím pogratulovat také ke skutečnosti, že jste zrovna natrefili na moje řádky. Podívejte se, co mě napadlo v poslední době:

• Lednový doubický kalendář měl dva zásadní termíny:

• Nejdřív jsme si užili naši už skoro „domácí“ kapelu Jen blbni! Jako obvykle jsem si s nimi zazpíval svůj oblíbený hit, zkrátil omylem, ale zcela nenápadně, text o dvě sloky a pak to oslavoval tak silně, že mě museli domů dovést, místy donést. Budu příště žádat změnu v pořadí písní, abych si to rychle odbyl a nemusel pak dodatečně dohánět nevypité rundy.

• Druhý den D byl sobota 28.ledna, kdy byly vyhlášeny výsledky prezidentských voleb. Nejen u nás v obci, kde jsem to samozřejmě předpokládal, to dopadlo výborně. Příznivé skóre ovlivnili hlavně lidé s voličskými průkazy stejně jako v jiných chalupářských obcích (Kytlice, Mařenice, Svojkov…). Výrazné vítězství generála by mělo přinést do společnosti velké uklidnění a na další léta už konečně lepší náladu.

• Musím ale přiznat, že určité rozpaky vyvolal pro mě až překvapivě vysoký počet hlasů pro AB. Doufám, že to byla jeho poslední šance zasáhnout významně do veřejného života. Když se ve světě nebo doma nestane nic extra mimořádného a i když třeba vyhraje příští parlamentní volby, měl by zůstat ve své izolaci a nedokázat sestavit většinovou vládu. S podvody a lhaním přece nemůže vydržet věčně. Stejně nechápu, jak člověk, který se ani k stáru nenaučil pořádně česky, není schopen pracovat s počítačem a přečte si tak akorát noviny, může zaujmout nějaké lidi.

• Ale už dost politiky. Pardon, je to jednou za pět let, tak jsem si to musel užít. A věřím, že už mě žádná další situace takhle nevyprovokuje! Teď se můžeme v klidu a hlavně míru, za který se tolik v posledních týdnech bojovalo jako o život, těšit na další významný termín – na sobotu osmnáctého, kdy se připravují na Fabrice už tradiční vepřové hody. Už se mi sbíhají sliny.