Milí mladí přátelé,
dovolte mi, abych Vám poblahopřál, jak jste si pěkně pustili internet a našli si ty správné stránky. Současně Vám musím pogratulovat také ke skutečnosti, že jste zrovna natrefili na moje řádky. Podívejte se, co mě napadlo v poslední době:

• Červenec jsme si užívali plnými doušky skoro bez zastávky.

• Nejdřív jsme si připomněli doubického rodáka Heinricha Lumpeho, jak nám ho připravil v dramatizaci Jirka Hamáček pro pouť v roce 2005, jak byl pečlivě zfilmován jeho sousedem a jak jsme to pěkně sehráli ve velmi početném obsazení. A mohli jsme vzpomenout, kteří tehdejší herci už nejsou mezi námi.

• Na druhý den jsme měli v Galerii Cifra hojně navštívenou vernisáž dvou významných výtvarníků, kteří se postupem času víc a víc stávají doubickými a jsme za to velmi rádi.

• Po kultuře přišel sport: nejdřív tradiční tenisový turnaj smíšených dvojic, těšící se velkému zájmu diváků, z nichž mnozí v tomto klání v předchozích letech (a nikoli bez úspěchu!) startovali a trochu jim přišlo asi líto, že se taky nepřihlásili. Pak přišel na řadu každoroční volejbalový souboj Doubice – Praha, který nám konečně přinesl jistý úspěch: naši borci po dlouhé době dokázali vyhrát jeden set!!!

• Zahradní slavnost u Reichů se konala už potřetí a stává se z ní pěkně vypečená, neodmyslitelná součást doubického léta. Fotodokumentace z této události budí na facebooku každoročně velký údiv a trochu závistivé komentáře.

• Snad už dvanáctý ročník golfového turnaje taky nemůže chybět. S úsměvným zájmem pokaždé vyslechnou návštěvníci doubického muzea informaci o soutěži nad putovním pohárem pro vítěze (po deseti ročnících skončil v muzeu), když jsou seznamováni s tímto pozoruhodným druhem sportu. První příčky tentokrát netypicky obsadili mladí, ale to už se pomalu stává zcela normální. Holt mládí vpřed, i když nás, starší generaci, to zrovna moc netěší.